Doba renesance - Michalangelo

RENESANCE -
Samotné slovo znamená znovuzrození. A lze to snad charakterizovat jako touhu humanistů té doby znovuobnovit ducha starověku v pojmu duchovním i hmotném. I když nebyla zcela obnovená starobylost, přeci se za těch několika staletí  trvající éry renesance rozvinulo něco krásného, co vytvořilo dodnes přetrvávající hodnotu na poli europske kultury a umění.
Renesance vnáší do společnosti ideu o člověku jako o bytosti, jenž se zajímá o vše "uomo universale"
„Uomo universale“ v duchu renesančním: Leonardo da Vinci, Alberti, Paracelsus, Cesalpino, Kopernik, Cardano, Agricola, Gesner...

Citat:
- "Umění je především zjevením, požehnáním a posvěcením lidského života."….... Michalangelo
-"Třebaže jsem byl velice bohatý, vždy jsem žil jako chudý člověk" .......Michalangelo

MICHALANGELO DI LODOVICO BUONARROTI SIMONI ((6. března 1475, Caprese – 18. února 1564, Řím)
Michelangelo Buonarroti se narodil v toskánské vesničce Caprese dne 6. března 1475. Byl druhorozeným synem Lodovica di Leonardi di Buonarroti Simoni, úředníka florentské signorie, a Francesci di Neri di Miniato del Sera. Mládí prožíl na statku v Settignanu, kde bylo množství kamenických dílen. Toto prostředí s velkým zájmem pozoroval, a láska ke kameni jej provázela celým životem.

Studoval ve škole Franceska da Urbino - jeho výrazného výtvarného nadání si povšimnul i malíř Ghirlandai, kde ho v dubnu roku 1488 přivedl jeho přítel Francesco Granacci. V jeho umělecké dílně Michalangelo zůstal dva roky. Pote si ho vybral do své akademie Lorenzo Medici.

V paláci u Medicejských jako mladik, se setkával s výraznými umělci své doby a setrval zde až do panovníkovy smrti. K současníkům te doby patřil i Leonardo da Vinci, básník Angelo Poliziano, s nímž Michalangelo vedl debaty o literatuře. A posleze napsal mnoho básnických skladeb. V tomto prostředí se těšil Michelangelo značné úctě -bylo s ním  zacházeno téměř jako se členem význačné rodiny. Mnoho práce odvedl i v Medicejskych zahradách. Na prahu dospělosti vytvořil krásné sochy. Jeho pověst se tak rozšířila i za hranice Florencie. Pote odchazi do Říma.
- PIETA - V hlavní italské metropoli vznikla proslulá Pieta výška 174 cm, mramor, 1496-1499
- DAVID - Ve Florencii vznika socha biblického Davida výška 434 cm, mramor, 1501-1504 za niž dostal 900 zlatých dukátů .
- SVATA RODINA - V roku 1504 namaloval obraz Svatá rodina -první malířska práce.

Jeho dila mu otevřely cestu k papeži Juliovi II., který ho pověřil výzdobou Sixtinské kaple. Práce na klenbě trvala pět let a je dokladem mimořádné vytrvalosti umělce, který pracoval sám bez pomoci spolupracovníků.
-MOJZIS - V letech 1514-1516 vytvořil Michalangelo sochu legendárního Mojžíše.
-POSLEDNI SOUD - Za papeže Pavla III. pracoval na fresce Poslední soud pro Sixtinskou kapli 1536-1541.
-VATIKANSKE NAMESTI - Ještě v sedmdesáti letech se věnoval architektuře hlavního vatikánského náměstí a navrhl i obrovskou kopuli k Chrámu sv. Petra, která však byla dokončena až po jeho smrti.

Michalangelo byl všestranný renesanční umělec, který vytvořil během svého života precizní sochy, plastiky, malby, architektonické skvosty i vytříbené básnické verše. (Díla, se kterými nebyl spokojen, poškodil, nebo zničil.) Těšil se úctě společnosti, měl talent, nevšední fantasii, vytrvalost, cílevědomost, slávu, peníze...... a přesto ho "jeho okolí v té době" bralo v povědomí jako osamělého podivínského umělce, posedlého touhou po dokonalé kráse a úspěchu,...... a tak též i  jeho chování k těmto lidem bylo značně nepřístupné a mnohdy i nesnášenlivé.
Nikdy se neoženil a neměl děti.


Sochařství

- Pieta -bazilika sv. Petra, Vatikán, 1498-1499
- David -Galleria dell´Academia, Florencie, 1501-1504, kopie: Piazza della Signoria, Florencie
- Vzkříšený Ježíš- chrám Santa Maria sopra Minerva, Řím
- Mojžíš -součást náhrobku papeže Julia II., chrám sv. Petra v řetězech, Řím, 1514-1516
- Pieta s Josefem Aritmatejským -Museo dell'Opera del Duomo, Florencie - nedokončená
- Pieta di Palestrina - Galleria dell´Academia, Florencie
- Pieta Rondanini - Civiche Raccolte d'Arte del Castello Sforzesco, Milán - je to poslední Michelangelovo dílo, nedokončená


Malířství
- Stvoření světa -Sixtinská kaple, Vatikán - nástropní freska, 1508-1512
- Poslední soud -Sixtinská kaple, Vatikán - freska na oltářní stěně, 1536-1541
- Svatá Rodina - Tondo Doni -Galerie Uffizi, Florencie


Architektura

- Bibliotheca Medicea Laurenziana -Florencie
- Nová sakristie kostela San Lorenzo -Florencie - architektura a sochařská výzdoba
- Kapitolské náměstí -Řím
- Palác Farnese -Řím, dokončení 2.patra
- Bazilika sv. Petra ve Vatikánu -ústřední prostor a kopule chrámu, 1547-1564

Lidé doby renesanční:
Leonardo da Vinci, (1452-1519) jeden z géniů renesance v jehož pracích se zdržuje duch humanizmu a přes jehož prací prochází renesanční touha po pozvednutí lidské důstojnosti v pozemském životě.
Umělcům té doby je vtisknutá pečeť snahy po "naturale" - po přirozené pravdě.
V renesanci se straci "askeze" předešlých věků a nastupuje radost ze života jenž vytěsňuje z povědomí předešlou dobou lidstvu vtisknutou touhu zbožňování druhého světa a strachu z něj. V uměleckém stvarneni renesančních prací nastupuje svoboda poznávání a rozvíjení krás pozemského života, úcta k rozumu a plné prožití života.

U kolebky rozvoje renesance stoji i jeden z velice znamych italskych rodu a to
-di Medici,
jedna se o členy italského měšťanského rodu, který byl již od 13.st. jedním z nejbohatších a nejmocnějších ve Florencii. Své bohatství získali díky obchodu a později provozováním bankovnictví. Prvni banku založili roku 1397 a posleze jeji pobočky v řadě významných evropských měst. S rustem majetku rostl i politický vliv Medicejských. Půjčovali peníze šlechtě a především papežům. Ve Florencii, která byla republikou, ovlivňovali politiku jen skrytě. Asi od poloviny 15. století se stali neoficiálními vládci Florencie a roku 1532 získali nově vytvořený oficiální titul vévodů toskánských. Medicejské Toskánsko, s centrem ve Florencii, pak roku 1569 povýšil papež Pius V. na velkovévodství. Medicejští významně ovlivňovali politický, kulturní a společenský život ve Florencii a jejím okolí od 13.st. až do století 18. Byli významnými mecenáši umění a rozkvět a bohatství renesanční Florencie, a celé severní Itálie, je spjato s jejich jménem a rodem. Původně kupecký, měšťanský rod Medicejských se stal promyšlenou sňatkovou politikou součástí několika královských rodin v Evropě - Kateřina Medicejská se provdala do rodiny Valois a Marie Medicejská do rodiny Bourbonů, celé řady šlechtických rodin a tři členové rodu Medicejských zastávali úřad papeže – Lev X., Kliment VII. a Lev XI.

Dale:
-rodina Este - z Ferrary
-rodina Aldrovandiovcov - z Bolone