Keltoj

Slovem pohan, je označován člověk ctící si přírodu-kosmos, člověk uznávající přírodu jako hodnotu, jenž tvoří nedílnou součást našeho života.

Uzemi české a slovenské republiky, domov keltského  a praslovanského etnika.
Caste najazdy jiných etnik, zde  rovněž zanechaly stopy, nicméně keltská a slovanská kultura zde zanechala nejvíce pozůstatku i potomků.
Recky historik Herodotos z Halikarnassu (484 - 420 před naším letopočtem) a někteří římští a řečtí autoři uvádí pojmenování etnika Kelt jako Keltoj. Zde se pravděpodobně jedná jenom o určité etnikum žijící na významnějším území.
O Herodotovi je známo že mnoho cestoval a snažil se dozvědět co nejvíce vždy na daném místě, které popisoval.
Kolébku Keltů vkládá do jihozápadní částí dnešního Německa - tedy k pramenům řeky Dunaje.
V nejznámějším období,  je tzv.Keltské území vytvořeno z jednotlivých kmenových celků jako jeden mohutný celek v západní, střední a východní europe.

Zivotní hodnoty, náhled na svět kolem sebe i vše co jest s tímto způsobem života spojeno u etnika Keltů a Slovanu, o tom si postupně můžeme zde povídat.

 Důležité dny sváteční u lidi spojených s přírodou  ve dnech součastného kalendáře:

1.listopadu - den sváteční,  slaví keltské etnikum Nový rok. Dle dochovaných obyčejů se tento svátek jmenuje Samhain a slaví se v přechodů noci předešlého dne, na den sváteční. Význam slova napovídá, že se jedná o svátek oslavení, připomenutí i zhrnuti důležitých událostí, poděkováni  za jíž uplynulé dny, to jest konec dnů letních ve významu  "sam-fuin" - tedy - "konec léta" i konec jednoho roku a přípravu na dny příští, tedy klidné období v příštích dnech zimních a poklidnou přípravu na letní práce i podzimní sklizeň.
Keltský a slovansky lunární rok trvá 13 měsíců. Jeden měsíc má 28 dnů, dle lunárního kalendáře.
Jeden  lunární rok ma tedy 364 dnů, po 13 měsících a jeden přidaný den.   Tj. 28 dnů x13měsíců =364dnů v lunárním roce a jeden jako 14 měsíc a to: vyrovnávající den s kalendářem slunečním.
 

 Důležité dny sváteční u lidi spojených s přírodou  ve dnech součastného kalendáře:

 *1.listopadu - den slavení příchodu Nového roku -  (31.10-2.11.)   (Samhain - keltsky)
- slavení začíná v podvečer 31.10. zapálením ohňů a svíc, tedy symbolického udržením světla a tepla na Zemi lidmi v nastávajících zimních dnech, kdy paprsky Slunce již nejsou tak hřejivé a noci jsou delší a chladné, dale pokračuje slavnostní hostinou, připravenou z plodu jenž rodina v končícím roku sklidla díky své píli z polí a lesů a následuje slavnostní ukončením starého roku, poděkováním za uplynulý rok, vyzdvižením dobrých událostí a poklidným rodinným způsobem vchází do rána svátečního v němž je slavnostně vítán Nový rok, nový cyklus, nové nadějné plány.
Rodina v těchto chvílích si připomíná nejen léto jenž odešlo, nýbrž i své blízké, kteří v tomto roce odešli. Jedná se o krásné rodinné svátky v poklidné pohode domova a tepla i světla, které zapálili a udržují lidé, zde na Zemi.
Tímto dnem nastává klid v zimních dnech, čas na vše, na co se ve dnech letních nenašel čas.

 *21.prosince - zimní slunovrat -  zrození Slunce  (21.12 - 25.12)
- zimní slunovrat je čas symbolického zrození se Slunce. Dne 21.12. je nejdelší noc v roce a nejkratší den v roce. Avšak od tohoto dne začíná už každé ráno postupně vycházet Slunce o něco dřív, až dosáhne svého bodu v jarní rovnodennosti.

*1.února - posvátné dny chleba a másla - (1.2 - 2.2)   -  (Imbolc - keltsky)
- první měsíční spln v tomto období přináší svátek ve kterém se symbolicky peče chléb a připravuje máslo, avšak i jiné produkty upomínající spojení s přírodou, která je nositelkou života. Jsou to dny, kdy se již očekává příchod teplých dnů, příchod nového cyklu znovuzrození životodární přírody.

*21.března - jarní rovnodennost -  (21.3.)
- slavnostní den a noc má připomenout vztah mezi Měsícem, Sluncem a vesmírem ve vztahu k Zemi. Vše je důležité rovnou mírou ke všemu a nic nelze vyloučit. Vše se vyzdobí symboly, jenž mají tyto vědomosti udržet v povědomí lidi.

*1.května - slavnost ukončení udržováni ohně.   (30.4-1.5) -    (Beltine-keltsky)
Přicházejí letní teplé dny, příroda je v rozkvětu, Slunce vystoupilo vysoko na oblohu a jeho paprsky poskytují přírodě, zvířatům i lidem světlo i teplo. V tomto čase se večer u ohňů setkávají mladí lidé a tak jako v přírodě, i zde se schází životní energie lidská až vyvrcholí plodem nové generace.

*21.června - letní slunovrat   (21.6.)
Nejdelší den v roce a nejkratší noc. Slunce symbolický slaví svojí moc a lidé si nacházejí čas, připomenout si všechny zákonitostí kosmu a jeho propojení.


1.srpna - slavnosti sklizně     (1.8)      (Lugnasad - keltsky)
Slavnost první sklizně, jako poděkování matce Zemi, Slunci, Větru i Dešti v dnech prvního měsíčního splnu. Slavnost lidské píle a lidského ducha i umu. V těchto dnech je vše zdobeno slámovými věnečky, symbolizující sílu Země a sílu Slunce i dovednost lidskou.

*21.září - podzimní rovnodennost   (21.9)
Den i noc jsou v rovnováze, nastává však čas, kdy noc si začíná přidávat čas a ukrajuje světlým dnům z jeho času.
Jsou to rovněž dny, kdy symbolický končí zber plodin a začíná priparava půdy k zimnímu oddechu.

 
Lunární kalendář ve srovnání se Slunečním kalendářem má 13 měsíců.
Vtěsnání do součastných dat Slunečního kalendáře je následující:

- 31.10. - Posledni den v roce
- 1.11.    -  28.11. - - -1. měsíc ( 1.11 - Den oslav Nového roku)
- 29.11.  - 26.12. - - -2.měsíc
- 27.12.  - 23.1. - - - -3.měsíc
- 24.1.    - 20.2. - - - -4.měsíc
- 21.2.    - 20.3. - - - -5.měsíc
- 21.3.    - 17.4. -- - - 6.měsíc
- 18.4.    - 15.5. - - - -7.měsíc
- 16.5.    - 12.6. - - - -8.měsíc
- 13.6.    - 10.7. - - - -9.měsíc
- 11.7.    -   7.8.   - - 10.měsíc
- 8.8.      -   4.9. - - - 11.měsíc
- 5.9.      -   2.10. - - 12.měsíc
- 3.10.   - 30.10. - - 13.měsíc
 

 V podstatě je rok vtěsnán do hlavních orientačních, neměnných bodů v Měsíčním a Slunečním vesmírném cyklu a jednotlivé dny jsou volně založeny na Měsíčních (lunárních) fázích.
Zda měl každý kmen, nebo rod své pojmenování jednotlivých dnů, se můžeme jenom domnívat, avšak rodové jména byla součástí dnů rodového kalendáře, co by mohlo znamenat, že pravděpodobně jednotlivé rody označovali určité kalendářní dny měsíce svým vlastním jménem napr. třetí den po měsíčním úplňků prvního kalendářního měsíce se v rodu jmenoval Mokur. Názvy jednotlivých kalendářních měsíců v roce posléze byly společné pro celé etnikum