Knezna Ceska - mytologický příběh

Jedním z krásných českých mýtů, je mýt o pohanské kněžně české, Libuši i jejich tři sestrách.
Kněžna Libuše uměla předpovídat budoucnost, jeji sestra Kazi léčila a třetí sestra Teta, mluvila s duchy.
Tou kterou jejich otec vybral aby vedla lid po jeho smrti byla Libuše.
Kněžna vládla moudře a spravedlivě, avšak muži tohoto kmene nebyli spokojení, že spory jejích mužské, má rozhodovat žena i žádali by jim vládl muž - kníže a manžel Libušin, čímž nepřímo trvali na Libušiných vdavkách.
Pověst říká, že kněžna skutečně označila muže za kterého se chce vdát a byl jim muž, který v čase když k nemu přišli zeptat se, zda si chce vzít za ženu jejích kněžnu a stát se jejích knížetem, oral...

Tuto pověst nám zanechal kronikař Kosmas, kněz ve městě pražském, kterého požádal vládnoucí rod Přemyslovců o sesbírání starobylých událostí, mýtů a pověstí a jejích sepsání a uspořádání v určitém chronologickém pořadí.
Zda je tento příběh založen alespoň částečně na pravdě, nám možná umožní poznat čas a při archeologických vykopávkách nám štěstěna dopřeje znova něco objevit o naši historií, co se věkmi povedlo lidskou činnosti ztratit, případně objevit tolik bájemi opředené sídlo této mytologické kněžny české.
 
Každopádně jedním z klíčů k porozumění českého řádu, je i otázka, zda smí stanut v čele kmene českého žena a kdo  smí stát po jejím boku.
Přídomek Přemyslovec, ( zde v kronice )  pro rod, který je dlouhou dobu vládnoucím rodem v krajině  české, je zde odvozen od symbolu pohanského oráče Přemysla, který se následně stává jejích knížetem a to sňatkem s pohanskou kněžnou českou Libuši.

Tento mytologický příběh říká, že etnikum české může  vést a soudit i kněžna, žena moudrá a z rodu knížat českých a jí po boku může stát muž  i nezrozený jako kníže v kmenu českém, nýbrž prací prostý, avšak vládnutí se účastní jenom jako manžel kněžny a společné s ní řeší otázky i spory mužské.
V celkovém pojetí je možné označit tento mýt jako zákon kmene českého, jenž uzákoňuje, že kmen český smí vést jenom příslušníci tohoto kmene.

Etnikum české je složeno z rodů českých, jenž na určitém území tvoří kmen - kmen je tedy celek složený z jednotlivých rodů. Z našeho součastného pohledu je možné říci že se jedná o celek jako napr. vesnice  se správním a řídícím  centrem, spravujícím dané území tohoto kmene a v návazností na další podobné vesnice kmenů českých.
(Zde je nutné uvést, že se nejedná doslova o vesnice v dnešním pojetí, nýbrž rozsáhlejší jednotlivé rodové pozemky s rodovým sídlem propojené do většího celku s dalšími rodovými sídly a tvořící tak rozsáhlejší území kmene - lze to dnes přirovnat k celku okresu, či kraje. A na tomto postu celku je k vedení svého kmene určen Kníže a Kněžna a tito rovněž i k okolitym kmenům vystupují jako vůdčí osobnosti kmene)

Tento mytologický zákon vychází z přirozeného prostředí rodu, kdy si moudra žena zvolí svého nastávajícího partnera, pracovitého muže a společně si zakládají svůj domov a své potomky vedou k moudrosti, pílí, pracovitosti a čestnému klidnému životu v soulade s přírodním a kosmickým řádem.

Je pravděpodobné dobře vycházet ze symbolu jména české kněžny, jenž Kosmas uvádí a to Libuše - ukryl-li Kosmas podstatu do symbolu, je jim převrácený význam Libis - Sibil, co v starověkém významu znamená předpovídající a předvídající budoucnost a tak Kosmas i uvádí v mýtu, kněžna předpovídá budoucnost. Nýbrž celkové pojetí jména vycházející ze staroslovjanštiny je Lubosa - tedy Láska. Láska jenž se spojuje s Přemyslem, tedy Přemýšlením. Láska moudrá, láska přemýšlivá, láska předvídající...
Panna moudra se ve své podstatě posléze mění na ženu, tedy již jako Panna částečně zakládá svoji budoucnost předvídavým snovým "tkaním" svého příštího života. Rozvíjí své idei a plány a následně přichází pracovitý muž, aby tyto vize, společně s touto pannou převedl v skutečnost žití a společně vytvořili další generaci rodu.
V přírodní společnosti, zvané též pohané, z latinského slova pagan - vesnický, přírodní, ctící si přírodu, je přirozený zákon rovnosti. Zde není místo pro nadřazenost a podřazenost a tento zákon vychází tedy z potřeb rodu, kdy do domova rodu kde zůstává jako nastávající paní domu dcera,  přichází pracovitý muž z jiného rodu a přizpůsobuje se pravidlům a zákonům tohoto domu a společně se svoji ženou dle jejích "předpovědi" vytvoří své žití, rozvíjejí své potřeby, své zákony, které posléze odevzdávají svým potomkům.