Rodové uskupení - Já a dnes

Rodové uskupení - Já a dnes.

Kolem mne se kupí množství práce, která čeká na mé ruce. Mám mnoho plánů které čekají až si s nima začnu pohrávat, aby z nich vzešel úžas jenž mne oslovil svoji ideou schovanou uvnitř nápadu, jako úžas z kuklení housenky z které se stává časem krásný motýl. A přesto si dávám kafé a stoulím se v posteli s knížkou... Mé očí čtou slova vypověděna Coelhou a mé myšlenky těkají po stezkách svých...

-Letní Slunovrat. Říká se, že Slunce v té době dosáhlo svého vrcholu. Tedy 21.12.2012 bude jeho vrchol v souhvězdí Jižního Kříže?...
-Vernisáž připravuje vždy více lidi. Jedná se o uvedení umělce do společnosti, jako když Pannu uvedou na její první bál...
-"Chci mít alespoň trocha soukromí" - říkám Ti a jdu na terasu Starbacku vychutnat si pár hltů kávy a zahalit se závojem utkaným z dýmu hořící cigarety. Usednu. Na obličej mi ale padá úsměv. Nesprávná volba. Na tohle místo snad spíše chodí lidi aby se seznamovali. Přistoupí zcela obyčejný typek. Již vím, že požádá o oheň, nebo vznese jakýkoliv banální dotaz, který dává naději na navázání hovoru...
-Dnes jsem si chtěla jít koupit sukni a halenku...
-Včera se mi povedlo pochopit jedno písmenko z egyptského vzkazu...
-Za chvíli si asi půjdu koupit chleb...
-O tomto víkendu jsem chtěla zajít za daňovým poradcem...
-Vždycky po vrcholu následuje údolí...

Mé myšlenky těkají dál i když očí dál čtou slova Pabla Coelha o marností společenského života na vrcholu vyhrazeném pro horních desettisic.
Odložím knížku a vracím se k realitě mých dnešních dnů.
Ke štrajků učitelů, jenž plní ulici před školou svou naléhavou prosbou zaujmout naši pozornost. Že bych si snad mohla udělat konečně když mám volno manikúru, nebo snad nejdříve zajdu do obchodu a koupim chleba?...
Nahlas si znova opakuju to, co jsem včera řekla synovi, když mi povídal, že budou mít pár dnů volna, protože se učitelé bijí s Govermentem.
-"To je tak: Goverment nemá v dnešních dnech peníze téměř na nic. Nemá proto ani peníze aby mohl platit učitele a proto je propouští. Oni ale potřebují peníze, aby si mohli koupit chléb a též i sami mají děti a proto si uvědomuji jak důležité jsou znalosti. Musím proto zaplatit daně, neboli jednoduše řečeno odvést část svých vydělaných peněz pro Goverment, když chceš dál chodit do školy"...
Mé myšlenky těkají dál. Přistaví se vždy na chvilku na každé známe věcí, události.
-Šperk z Tutanchamonovy hrobky znázorňující centralizaci moci a vzdělání, šperk v podobe Anch - Nilského Kříže, Vesmírní Kříž sestaven z postavění planet dne 21.12.2012 připomínající Kříž Nilský... Je konec jak říkají mayove. Nicméně konec na vrcholu a sjezd do údolí. Tato civilizace končí na vrcholu jenž je pro ní rovněž Křížem. Krizem utrpěni za lží, neštěstí a bolest, za války, zabíjení... Ať to již byli mayove neb kdokoliv jiný, vynari se z temnot minulosti jejich znalost zákonů v pouhém kamenném kalendáři. Kruh v kameni, uzavřený kruh v kameni. Cyklus jenž je u konce.
Chápeme to? Snažíme se to vůbec pochopit? Kdos moudry nám kdysi zanechal vzkazy v kameni. Kdos moudry nám dnes vpisuje vzkazy do obilí. Kruh v kameni, kruh v obilí, značky, né písmena... jen obrazce, né celé věty... jsme arogantní ignoranti? Nebo máme mít strach, úctu, máme být nevšímavý, nebo se máme snažit pochopit, proč nám někdo neříká něco přímo ale jen náznakem?... Bojí se kdos naši lidské arogance, nesprávného smýšlení... bojí se ten někdo odmítnutí jinakostí...?
Symbolicky si mnozí z nás utrhnou pravděpodobně dne 21.12.2012 jen jeden list z papírového kalendáře a prosto jej odhodí na smetiště dějin...
-Kamenný trůn jehož 'moc" zůstává přítomná na věčnost. Kamenný trůn, kdy nepochopení významu jeho přítomnosti je smrtelnou kapkou jedu Kobry, který nám po usktnuti začíná kolovat v krvi. Protijed. Pokud nemáme protijed, nastává zlyhani a konec. Konec dnů prozářených Sluncem, konec všedních dnů vyplněných prací, nadějí, vášní,... konec pocitů, touhy, tvoření...
Kamenný trůn a pravda zůstávají. Jsou věčné právě tak jako Kosmos, jsou zde, přítomny a vyprávějí příběh o ženě, jenž usedla na kamenný trůn. Žena vládnoucí mrštným zabíjejícím hadům, žena držící ve svých rukách otěže znalostí Kosmických zákonu. Žena neznalá lží a chtíče...

-"Odlišnost a soudržnost" - říká ve své knize Coelho popisujíce žebráky a mládež označenou piercingem...
-"Škola je nudná" - hlásá můj syn, který se skvěle učí a já to s úsměvem beru na vědomí, jelikož mne se zdálo totéž v jeho letech...
-"Světlo je rychlejší než zvuk" - říkal mi někdo, kdo si se mnou chvíli psal o Kosmu a Tajemstvích historie...

-"Co je to vlastně život???"
-"Je to prosté" odpovídám Ti. "Jsme to my dnes, pravě teď, je to to, co si právě říkáme, co cítíme, co děláme..."
A až teď mne napadá doplnění, že vlastně až tak prosté to přeci jen není. Jak Ti tedy říci, ze mne ovlyvnujes svým názorem, prociťováním situací, svou činností...

-V nebližších dnech půjdu za daňovým poradcem kvůli placení daní. Ne proto že bych chtěla zastavit z vrcholu Araratu sklouzajici se Noemovu Archu. Dnes již vím, že tato Archa nemá brzdu, kterou by bylo možné zastavit pád.
Půjdu tam, protože můj syn má piercing, protože já sama jsem si v jeho věku oblékala roztrhané džiny a též proto, že již můj děda věděl, že je čas konce a zrovna v tu samou dobu čas nového začátku a jeho moudrost mi z minulosti prinasi vzkaz, jenž mi má až dnes napovídat to co nebylo vyřčeno...

-Je čas osít pole obilim z kterého vzejde vlastní chléb...

-Rekls: "Potřebuji Tvoji pomoc téměř ve všem"
-"Ano" zní má odpověď. A k pochopeni zde je "téměř ve všem." "Téměř" A v duchu dodavam: Ja Tvoji též téměř ve všem."