...téměř historie...a přec dnes...

 ..vítr jako by si hrál s větvemi stromů. Čechrá je a mává nimi do všech stran. Prohání oblohou temné mraky a sem tam ponechá Slunci štěrbinku, ať si jen nakoukne na Zem co zde provádí. Vzduch voní včerejším deštěm, listí stromů je svěží a zbavené nánosů prachu, květiny si schovávají kapky včerejšího deště... Včera, stalo se tak včera, vítr a déšť, dnes je již den "po dešti". Mraky jsou prostreny na zemi, trávník se pyšní vláhou... je to událost patřící téměř historií a přec je to téměř jen okamih...

Kolem nás jsou vládci, kteří mají svůj vlastní řád. Světlo a zvuk, voda a vzduch, zem a lidé. Svůj vlastní řád, svůj vlastní zákon, nicméně ten zákon je vcelku jenom jeden pro všechny zúčastněné. Jsme všichni na té samé lodi, plující vesmírní plání. Můžeme jednoho z daných vládců postrádat? Kterého?

Je nesmírně vzácné mít možnost číst si staré záznamy, číst si staré vědomosti dávných civilisaci. Jejích moudrost promlouvá přes oceány časů a líčí nám jejích názory na svět, jejích znalostí, jejích touhu zanechat co nejvíce pro další generace. Myslím ale, že je zde i přes velikou moudrost patrná snaha ponechat čtenáři prostor k vlastní realizaci, k možností získat i vlastním úsilím víc, než nabízí učitel. Pověděno naším slovníkem: "Vím, že nic nevím." I když to co věděli staré generace je jen jedna miliontina z toho co víme my dnes.

Mastaba Khentkawes, Giza, avizuje příchod "Tří vládců" v důsledku "Šest." (Sedm) Mluví o dávném čase, když na Zemi dolétlo/dosedlo něco né zcela hmotného, (pozn: jedná se o tekutinu) co dokáže způsobit šok a též i smrt. Dvakrát se již tak stalo, praví "Khentkawes - Kněžna vládnoucí znalostmi" a jedinkrát jen prozatím se stalo, že přilétlo něco, (pozn.:hmotné a ohnivé) co sem na Zemi nepatřilo a zabíjelo vše ve svém okolí. Po tomto se moudrá Knížata Země rozhodla k výstavbě kamenných knih života ve kterých má být uschován na věčný čas zápis o dávných dobách a též se maji tyto zápisy uchovávat navždy v paměti lidí Země.
Kníže/kněžna - knjas(h)ata -( knjashka - jako dnes kniha, knizka) vybraná/e osoba/y odpovědná za zápis cyklických(proběhlých) událostí, uchovávaných pro všechny pod ochranou (chráněný) na místech jenž jsou pevná a schopná přetrvat, přečkat nepřízeň doby.

Když se tedy chceme něčemu a někomu rovnat, tak spíš těm, kterých moudrost k nám promlouvá přes čas. K těm, jimž nebyl osud Země lhostejný. K těm jenž zapisovali negativum jako výstrahu...
Civilisace Maya, nejen však oni, nýbrž také egyptane, slovane... mají v této době ukončení doby jakou již známe pár tisíciletí. Egypťané konec této doby mají zapsáno v pyramidě která nese nazev Menkaure, též Mintaka, nebo M.-N.-T.-K.-...
pohane mají zápis, který říká, že Knížata Goriwey(!) odevzdávají (symbolicky) svoji vládu...

Chce-li někdo číst staré zápisy, měl by je snad spíše číst jako sdělení o neopakováni. Téměř ve všem. Každé ráno je totiž nový den, každý člověk je zcela jiný a též se podílí každou vteřinou svého bytí na rozvoji nejen vlastním, nýbrž i celkovém. Zvolí-li si někdo válku na konec času, má jí mít. Je však zarážející, pokud si zvolí jako svůj symbol sobotu, náležící Saturnu, zahraje si šach s numerologií a společně s dalšími členy skupiny pod vlajkou s nápisem: "počátek odysey" se jde prát za práva "téměř" nepřítele (pozn: nepřítel - zde jenom čistě z hlediska uskutečněných historických událostí)
Již v čase Odyssea, měli bohové, jak je se záznamů patrno "spadeno" na ty výtečníky....v co věří novodobí válečníci? Neb v co ještě věří vládce/i, jehož snad nechce ani vlastní lid?...
Odstup. Pokaždé si je potřeba ponechat odstup od víru událostí, aby nás síla kterou vír má, nevtáhla do hloubek z nichž není návratu...

Khentkawes je první, dáma snad se Starým Vrchem spojená a hloubka znalostí jenž nabízí se dalším rovná...