Sedm starověkých divu světa... internet a...

Pokud se Vám ale zrovna nikam nechce, avšak máte chuť "bloumat" svetem starým, světem krásným, světem tajemným a přeci viditelným, přeneste se pomoci klávesnice a monitoru na:

Sedm starověkých divu světa coz je pojmenování pro sedm unikátních stavebních celků, které sestavil ve druhém století před naším letopočtem helénský filosof Filon Byzantský. Jedná se vesměs o stavby v oblasti středozemního moře a na středním východě.
1.-Pyramidy v Gíze, někdy též uváděné jako egyptské pyramidy, kterých je v egypte hojné množství, nýbrž jako div světa jsou uvedeny pyramidy na gízském poli na okraji Káhiry. Pyramidy v Gíze jsou tedy jedním ze zapsaných starověkých divu světa a taktéž jedinou zachovalou položkou z tohoto seznamu. V nejnovějším období jsou pyramidy v Gíze začleňovány  datem svého vzniku  hlouběji do minulostí a jejích vznik i pojetí potřeby výstavby tohoto komplexu je chápáno jako zcela přirozená součást nám dosud nepoznané starobylé civilizace, jejichž kulturní a materiální zázemí bylo značně odlišně od nám doposud známých hodnot historického světa.
Pyramidové pole v Gíze zahrnuje tri obrí pyramidy, navršené z kamenných kvádru a takzvanou mastabu, která je z částí součástí kamenného podloží, tak jako sfinga, jenž je jediným dochovaným zobrazením živého tvora na vnejším prostranství. Dále se zde nachází několik menších pyramid a množství dalších malých mastab.

2.-Semiramidiny zahrady, někdy nazývané též visuté zahrady Babylónu. Jejich existence není prokázána. Jediným záznamem o Semiramidinych zahradách je tento zdroj ohledně sedm divu světa. Podle pověsti byly vybudovány pro královnu Semiramis na terasách paláce krále Nabuchodonozora II. kolem roku 600 před naším letopočtem. Popisovali jej i historikové Strabon A Diodoros Sicilský

3.-Artemidin chrám v Efesu, zničil požár, založený 356 p.n.l. Herostratem z Efesu. Za doby Alexandra Velikého byl tento chrám obnoven, později avšak doznává postupné zkázy, je v něm obchodní centrum a za dob křesťanství postupně zaniká. Chrám byl vybudován v roce 550 před naším letopočtem. Jednalo se o podélnou stavbu o velikosti 115x55 metrů. Táto budova měla ve vnitřních prostorách jednu menší místnost, uvedenou též jako "cella" ve které se nacházela socha bohyně Artemis. Cella je výraz spojován s vnitřním prostorem chrámu, kam něměji přistup pouhý návštěvníci a tento prostor je vyhrazen jenom božstvu, jemuž je chrám zasvěcen, tedy v tomto případě bohyně Artemida směla jediná vstupovat do těchto prostorů. Ruiny je možné najít dodnes.

4.-Sochu Dia v Olympii zničil požár. Socha byla přibližně 13 m vysoká, usazená v Diově chrámu a vyrobil ji řecký sochař Feidias přibližně před rokem  430 před naším letopočtem. Socha byla vyrobená ze slonoviny, jádro sochy z dřeva, vlasy a šaty byly ze zlata. Trůn z cedrového dřeva byl zdoben zlatem, ebenem, slonovinou a drahokamy. Sedící Zeus na trůnu držel v levé ruce berlu s orlem na vrcholu a v pravé ruce měl sochu bohyně Niké. Na vlasech měl venec olympijského vítěze. Dále sochu zdobili četné mytologické výjevy jako zrození Afrodity, smrt Niobinych dětí, ... Socha byla pravděpodobně na konci antiky v roce 394 našeho letopočtu přenesená do Konstantinopole a později pravděpodobně v letech 470 našeho letopočtu zničena při požáru, nebo byla východořímským císařem Theodosiem II., který aktivně vystupoval proti pohanským bohům, společně s Diovým chrámem v roce 408 našeho letopočtu spálená při úmyslně založeném požáru. Starověká Olympie byla místem uctívaní Dia, hlavního boha ze všech řeckých bohů.

5.-Maják na ostrově Faru u Alexandrie zničilo pravděpodobně zemětřesení a nelze jej spolehlivě rekonstruovat, protože neexistují spolehlivé zápisy o této stavbě. Jediné vyobrazení pochází z mincí. Pravděpodobně byla stavba zahájena za Ptolemaia Sotera a dokončená jeho synem Filadelfem. Stavba měla pravděpodobné čtvercový půdorys o rozměrech 180x190m. V těchto půdorysech měl existovat dvoupatrový palác, s věží v každém rohu. Vnitřní prostor, nebo též nádvoří vyplňovala samotná věž majáků, nahoru se zužující, pravděpodobná výška 60-80m, zakončená cimbuřím a na tomto základu je dále postavěná osmiboká věž, ukončená kamennou plošinou s otevřenou sloupovou síní. Strop této síní tvořila pravděpodobně pyramidová věž, ukončená sochou boha Poseidona. V sloupové síní bylo umístěno zrcadlo, které ve dne odráželo sluneční paprsky a v noci zde byl zapalován oheň.
Tyto popisy jsou zachyceny starověkými záznamy, které však vycházejí ze starších zápisů a nelze jej tedy brát jako směrodatné. Pro potvrzení této verze jako skutečnosti, je prozatím nevyjasněná možnost stavby tak rozsáhlého základu a výšky v období jenž je uváděné jako počátek stavby, tedy za Ptolemaia Sotera nejsou zde záznamy o technických a stavebních možnostech realizace této obrovské stavby. Avšak jeji existenci (ruiny) je možné najít pod mořskou hladinou v místech která jsou popisována jako místo stavby.

6.-Rhodský kolos - zničilo pravděpodobně zemětřesení, později měli vyvrácenou sochu odvézt arabové. Jednalo se o sochu
starověkého řeckého boha Hélia. Byla vytvořená z bronzu a stála u vchodu do přístavu Rhodos. Vytvořili ji obyvatelé ostrova Rhodos, jako poděkování bohu Héliu, že jim pomohl odrazit nápor invaze syna makedonského krále Antigona I. Prodali ukořistěné válečné vybavení a z tohoto zisku se rozhodli pořídit tuto sochu. Stavba trvala 12 let a podle některých verzí stálá socha boha Hélia rozkročená před přístavem a pod nohami této sochy proplouvali lodě.

7.-Mauzoleum v Halikarnassu - zničilo pravděpodobně zemětřesení. Mauzoleum nechal vybudovat perzsky satrapa Mausolus se svou manzelkou a sestrou roku 353-350 p.n.l. v Halikarnassu ( dnes Bodrum, Turecko) Stavba byla vysoká 45 metrů, navržená řeckými architekty a na každé ze čtyř stran zdobená reliefy vytvořenými  čtyřmi řeckými sochaří. Ve své době byla vrcholem estetiky a jako taková vzorem pro další architektonické výtvory.